Rodinně orientovaný Jihotyrolský areál Speikboden má kromě prostorných a pohodových sjezdových magistrál i jednu velmi sportovní variantu s převýšeným, kterému mnoho nechybí do magické hranice 1500 metrů.
Lyžařské terény vystélají horskou kotlinu pod vrcholem Speikboden – po jejím dně se plazí ty mírnější a pohodovější, zatímco po severních svazích stékají strmější a hlavně členitější tratě. Dvojice pohodlných 4sedaček Glück a Sonnklar obsluhují hned dvě náročnější varianty sjezdu s převýšením 600 m, které startují z nejvyššího bodu Sonnklar. Tou nejsportovnější variantou je nově vytvořená černá trať Gamslaiten, na niž navazují sviž-né červené tratě Glück a Zirm. Tento sjezd si lze dále protáhnout až do údolí – z větší části jde o plošší a serpentinovitý traverz, ale nechybí ani kratší pasáže, díky nimž si trať vysloužila označení jako černá.
Výjezd z údolí zajišťuje moderní a prostorná 8místná kabinka, jejíž výstupní stanice je v pomyslném středu hlavní lyžařské kotliny. O něco níže startuje krytá 4sedačka Glück a pod úrovní její horní stanice pak krytá polstrovaná 4sedačka Sonnklar, vedoucí na nejvyšší a zároveň jediný vyhlídkový bod.
Z vrcholu Sonnklar, výtečného vyhlídkového bodu na hřeben Zillertalských Alp a hradbu Dolomit zároveň, vede od r. 2011 nová černá trať Gamslaiten (1). Ta nejprve krátce traverzuje k východu, načež se rozlévá do širokého žlabu, kterým se přes občasné terénní zlomy strmě řítí po spádnici dolů – hlavní hang, kde sklon neklesá pod 45 %, je dlouhý 300 m. Poté se sjezdovka u horní stanice 4sedačky Glück vlevá do stejnojmenné červené tratě, která nejprve klesá se spádem okolo 35 %, než se v široké zatáčce na délce 100 m ostře zlomí (až 50 % na její vnitřní straně) a pokračuje už mírněji přes terénní hupy. Po dalším krátkém přehledném hangu se odděluje varianta Zirm (2) do nově upraveného, přiměřeně prostorného a lehce členitého lesního průseku (okolo 30 %). Ten končí u nástupní stanice 4sedačky Glück. Odtud už pokračuje jen sjezd do údolí. Brzy se v široké zatáčce během 100 m strměji propadá (max. 71 %) a pak na 2 500 m délky dlouze traverzuje (3) po ukloněných rovinkách (okolo 15 %) s občasnými serpentinami. Teprve pod horskou chatou Michlreis přichází opět dlouhý, velmi široký a středně strmý (4) úsek, aby se trať opět zúžila a dostatečně širokými serpentinami klesla do údolí (max. sklon lehce přesahuje 40 % na několika místech). V závěrečném, optimálně svižně skloněném hangu ještě jednou rozlije do nadprůměrné šíře a připraví tak parádní carvingový prostor pro „rozlučkové“ oblouky.
Jarní lyžování v Tyrolsku



